O síle hlubokého soustředění

My lidé se v životě obvykle snažíme dosáhnout nějakého uspokojení. Můžeme mít na mysli úspěch profesní, sportovní, společenský a tak dále. Dosáhnout uspokojení můžeme také skrze prožívání hodnot jako je radost, milující rodina a podobně. Nezávisle na tom, co každý z nás považuje za důležité, každé uspokojení začíná jako cíl v budoucnosti. Můžeme se na to podívat i z opačné perspektivy. Snažíme se jít za svými cíli, protože jejich dosažení v nás evokuje pocit uspokojení či smysluplnosti. Ve většině situací jsou naše činy voleny za účelem maximalizace výsledku, tedy abychom dosáhli svého cíle, nebo se mu alespoň přiblížili. To je konec konců smyslem všeho, co děláme. Bez toho, abychom dělali něco pro svou budoucnost, bychom nedosáhli žádného pokroku. Pokud tento princip dovedeme do extrému, zřejmě bychom ani nezůstali moc dlouho po narození naživu, protože bychom se například nesnažili jako novorozeně dát své matce najevo, že máme hlad.

Je důležité, že pracujeme na svých cílech, abychom dosáhli určitého uspokojení. Problém ale často nastává tehdy, kdy se začneme ptát, jak na těchto cílech pracujeme. Způsob, jakým na nich pracujeme totiž ovlivňuje nejen to, zda jich dosáhneme, ale také, zda si užijeme cestu. Zkusme ohodnotit, jak efektivní jsme a jak spokojení se cítíme na svých cestách za svými cíli na škále 1 až 10. Pokud se vám některé z těchto dvou čísel nelíbí, čtěte dál. Následující řádky vám mohou pomoci zvýšit vaše skóre skrze  práci s vaší koncentrací.

Navýšení efektivity

Často se stává, že zapomeneme klást dostatečnou pozornost tomu, co by mělo být pro každého z nás důležitější než naše cíle. Jsme to my sami. Tady a teď. Mám na mysli situace, kdy pod vidinou určitého uspokojení (dosažení cíle) v budoucnosti přestáváme vnímat to, co existuje právě teď. Nejsme si plně vědomi, v jakém mentálním rozpoložení se nacházíme v daný moment, tudíž na něm nemáme možnost pracovat, abychom byli efektivnější. Tento moment je jedna z mála jistot, o kterou se můžeme opřít a jediná chvíle, kterou můžeme skutečně ovlivnit.

 

Pokud dostatečně nerozumíme své podstatě tady a teď, pak neefektivně reagujeme na prožitek, překonáváme překážky a nemaximalizujeme své úsilí k dosažení svých cílů. Dokud nebudeme plně vědomi přítomnosti, nebudou naše činy prováděny s plným zaujetím a vědomím.

 

Přítomnost je podmínkou pro dosažení budoucnosti, protože budoucnosti můžeme dosáhnout pouze skrze jednání v přítomnosti. Přítomnost je místem, kde by se měla nacházet naše plná zodpovědnost. Samozřejmě, učme se z minulosti, inspirujme se budoucností, ale jednejme v přítomnosti. Přimějme se dělat plně vědomá rozhodnutí v daný moment. Veškerá síla, veškerý potenciál leží v tomto momentu. Jak ale zjistíme, zda tento potenciál využíváme naplno?

Produktivní myšlenky vedou k produktivním činům.

Uvědoměním, že produktivní myšlenky a produktivní činy jsou tím, na čem v daný moment záleží, a uvědoměním, že máme kapacitu pro obojí. Jak poznáme produktivní myšlenky? Produktivní myšlenky vedou k akci. Odpovídají na otázky “proč?”, “kdy?”, “jak?”. Tyto myšlenky řeší problém a vedou k efektivnějšímu jednání v dané situaci.  Oproti tomu myšlenky typu “co kdyby”, “to je špatné”, je to jejich chyba” jsou ve většině případů neproduktivní, protože nevedou k akci prospěšné dané situaci. Ve skutečnosti nás od takové akce brání, protože nám berou většinu energie, kterou potřebujeme k jednání.

 

Nyní víme, že produktivní myšlení a akce nám otevírají bránu vedoucí k našemu potenciálu. Jak tuto bránu tedy otevřít?

Jak zvýšit naši efektivitu?

  1. Převezměme kontrolu nad svou pozorností v každém momentu a směřujme ji do toho, na čem skutečně záleží – produktivní myšlenky a jednání v přítomnosti. Tento krok je zásadní.
  2. Kdykoliv nějaká myšlenka upoutá naši pozornost, ptejme se, zda je produktivní či nikoliv. Pokud máme produktivní myšlenku, ponechejme si ji a pracujme s ní. Pokud narazíme na nepoužitelnou myšlenku, ignorujme ji a přesměrujme svou pozornost k další myšlence nebo akci, kterou právě děláme.
  3. Udržujme si rovnováhu. Nepřemýšlejme přehnaně nad svými myšlenkami. Učení se procesu zpochybňování našich myšlenek může vést k přehnanému uvažování nad každou myšlenkou, která nám vyvstane na mysli. Zkusme být efektivní a rozhodní v tomto procesu. Neplýtvejme svým časem.
  4. Pokud se přistihneme, že je naše mysl tokem neproduktivních myšlenek, pak směřujme svou pozornost na to, co v daný moment děláme. Směřováním naší pozornosti na akci (něco, co se reálně děje) pozbudou neproduktivní myšlenky sílu nás ovlivňovat.
  5. Pamatujme, že se myšlenky budou vracet a přitahovat naši pozornost. Ale jako dítě dožadující se pozornosti prostřednictvím křiku, neproduktivní myšlenky sílí svůj hlas kdykoliv, kdy na ně reagujeme. Ignorancí a zaměřením svojí pozornosti na činnost tento hlas začne slábnout. Přesměrujme svou pozornost na svou činnost pokaždé, co si uvědomíme, že se ji neproduktivní myšlenky snaží opět přitáhnout.

Abych byla upřímná, vaše mysl je téměř nepřetržitě plná nepoužitelného odpadu. Má také. Negativní vnitřní řeč, kritika, hodnocení, neproduktivní myšlenky na minulost, pochybnosti o budoucnosti a přehnané přemýšlení jsou všechno elementy mysli, které vás drží od čisté akce podpořené plným soustředěním. Čím více pozornosti převedeme na činnost, tím přesněji budeme činnost vykonávat.

 

Pozorováním svých myšlenek zjistíme, kolik obsahu naše mysl nepřetržitě produkuje. Je to kolem 60 tisíc myšlenek denně. Jejich zpochybňováním uvidme, že většina není nic víc než nepoužitelný materiál, který budeme chtít pročistit. Zpochybňování našich myšlenek je důležitý proces pro to, abychom nebyli těmito myšlenkami rozptýleni, nebo dokonce vedeni. Opusťme všechny neproduktivní myšlenky a zvyšme svou efektivitu skrze vědomé soustředění na to, co je podstatné – přitomný okamžit. Produktivní myšlení a akci v přítomném okamžiku.

Zvyšme kvalitu svého prožívání - buďme šťastní bez důvodu

Větší úspěšnost a schopnost dosahovat cílů je jedna strana mince benefitů, plynoucích z plného soustředěni na přítomný moment. Druhou stranou mince je celkový pocit štěstí a uspokojení během našeho života.

V Článku Ovládni svůj přístup: jak trénovat svobodnou vůli jsme si vysvětlili, že různí lidé reagují na problematické situace s odlišnou emocionální intenzitou. Jinými slovy, dva lidé prožívající stejnou situaci budou reagovat odlišně na základě svých odlišných perspektiv. Proto jsme došli k závěru, že jedním z faktorů ovlivňujících kvalitu našeho prožitku leží v našem přístupu. Jsou dvě oblasti, které jsou ovlivňovány našim přístupem. Vnější situace a vnitřní prožívání (myšlenky a emoce). Zatímco se předchozí článek zabýval tím, jak náš přístup ovlivňuje reakci na vnější situace, zde se zaměříme na přístup k vnitřnímu prožitku.

Nejdříve ze všeho je třeba si uvědomit následující principy:

  1. Přestože se naše myšlenky a emoce vztahují k minulosti a budoucnosti, objevují se jen v přítomném okamžiku. S tímto poznatkem otevíráme novou možnost, jak s nimi pracovat.
  2. Myšlenkové procesy přichází ve většině případů hned po přijetí dané informace o situaci, aby ji interpretovaly. Pak následuje emocionální odezva.
  3. To, jak se cítíme (emoce), je často odezvou na naše myšlenkové procesy – na naši interpretaci. Nikoli na situaci samotnou. Situace je neutrální, dokud jí nedáme smysl.

Život můžeme definovat jako schopnost organismu reagovat na okolí. Pokaždé, co reagujeme na okolí, reagujeme prostřednictvím myšlenkových procesů a emocí. Tyto reakce nastávají v přítomnosti, ale vždy se vztahují k tomu, co se již stalo, nebo má stát. Jinými slovy, nejsme šťastní, když se něco děje právě teď. Jsme šťastní potom, co jsme pozitivně interpretovali danou situaci. Jsme šťastní potom, co jsme slyšeli dobrou zprávu o tom, na čem nám záleží. Podobně můžeme znervóznět při pomyšlení nad nejistou budoucností. Myšlenkovým zpracováním minulosti a budoucnosti, ztrácíme často svůj opěrný bod. Nepřetržitým reagováním na něco, co se stalo v minulosti nebo přítomnosti ztrácíme kontakt s přítomným momentem a našim momentálním stavem. Naše momentální rozpoložení se stává výsledkem našich mentálních procesů (interpretací daných situací).

 

Tendence myslet, rozumět, interpretovat a charakterizovat vše, co se děje, je to, co nás drží daleko od prožívání svobodně a hluboce.

Opravdové štěstí je štěstí bez důvodu.

Pamatujete si na momenty, kdy se nic zvláštního ve vašem životě nedělo a přesto jste se cítíli šťastní? Jen tak bez důvodu? Meli jste pocit, že je vše tak, jak má být. Vaše mysl byla klidná a vy jste měli prostor vnímat přítomný moment takový, jaký byl. Žádné hodnocení. Jen přijetí tohoto mementu.

 

Během svého života jsme se naučili vytvářet emoce na základě svých interpretací (myšlenkových procesů). Vybudovali jsme si tento řetězec (fenomén – interpretace – emoce), na jehož konci leží například radost či smutek. To nás dostává do pasti závislosti na našem myšlenkovém procesu, protože následně reagujeme na to, co automaticky interpretujeme jako dobré či špatné. Toto pojmenovávání je příčinou tvorby našich emocí a určuje, zda dané emoce budou pozitivní nebo negativní na základě naší interpretace, nikoli volby. Skrze tento návyk jsme si zakázali být šťastní bez důvodu.

 

Odstřihnutím této části mám na mysli ignorování myšlenkového procesu. Jak jsme si řekli dříve, tento řetězec se skládá z fenoménu, interpretace a emoce. Tím, že se vzdáme myšlenkového procesu, se vzdáme také interpretace situace. Vzdáním se interpretace spojíme emoce s přítomným momentem. Je důležité si uvědomit, že interpretace (myšlenkové procesy) často přichází automaticky nezávisle na naší vůli, ať chceme nebo nechceme. Proto je první části tohoto článku o uvědomování si myšlenkového procesu tak důležité rozumět a aplikovat ji. Jakmile se naučíme ignorovat své interpretace, pak naše emoce nebudou jejich přímým výsledkem. Co namísto toho přichází, je čistší prožitek z přítomného momentu bez přehnaných a polarizovaných emocí vytvořených našimi interpretacemi. Co přichází, je opravdové štěstí bez důvodu.

Jak dosáhnout opravdového štěstí bez důvodu?

  1. Začněme věnovat pozornost smyslům jiným, než je zrak, kdykoliv to jen jde. Dotek, čich, chuť, sluch. Zastavme se na několik minut denně a vnímejme těmito smysly. Nehodnoťmě, jen prociťujme a poznávejme do hloubky každý detail, na který se zaměříme. Směřujme svou pozornost na jednu věc a soustřeďme se na detaily. Cítíte tlukot svého srdce a krev proudící ve svých žilách? Jaké svaly zapojujete při chúzi?
  2. Jelikož svůj zrak používáme nejvíce ze svých smyslů, plně ho využijme při jiném cvičení  – vědomě přesměrovávejme svůj pohled z jednoho objektu na druhý každou sekundu po několik minut. Všimli jste si momentů, kdy jste v denním snění (tedy ponoření do svých myšlenek a představ) a nejste si vědomi, na co se zrovna díváte? Zkuste to opačně. Směřujte plnou pozornost na objekty, na které se díváte. Nezapomínejte přesměrovávat svou pozornost i zrak zároveň. Po chvíli si uvědomíte, jak hlouběji vnímáte to, co reálně existuje namísto vašich mentálních procesů.
  3. Nesnažme se rozumět všemu, co se děje. Jen to prožívejme.

Aplikováním a dosahováním čistého prožitku se vaše emoce stanou hlubšími a konsistnějšími. Stanete se pocitově živějšími s každým momentem. V ideálním případě nebude žádný moment, kdy budete mít pocit, že se ve vašem životě nic neděje, protože budete vnímat o tolik více na mnohem hlubší úrovni. Aplikujme tyto kroky, kdykoliv budeme mít pocit, že se v životě nic neděje. Kdykoliv jsme znudění. Kdykoliv jsme nespokojení s danou situací. Kdykoliv se necítíme šťastní a dostatečně vzrušení pro život.


Používejme je, když věci nejdou podle našich představ a uvědomme si, že to je naše pozornost, která se zaměřuje na negativní 1%, zatímco přehlíží zbylých 99%. Po spojení naší pozornosti s přítomným momentem bude mnohem těžší pro naši mysl rozvíjet interpretace a hodnocení situací jako dobré či špatné. Namísto toho si začneme být vědomi více toho, co se ve skutečnosti děje. Začneme vnímat svůj život na hlubší úrovni, kde intenzivní, extrémní emoce nemají místo. Toto je cesta k opravdovému, konzistentní štěstí bez důvodu.

Instagram

Kontakt

Email